Současné tradiční obřadní pokrmy

Tradiční obřadní jídla se připravují k nejdůležitějším životním událostem v rodině i běžně během roku. A je to právě jídlo a pití, co dodnes umocňuje každou slavnost. Přestože už se v současnosti upustilo od dodržování přípravy a požívání mnoha tradičních jídel, je možné tuto důležitou součást kulturního bohatství ještě vysledovat v mnoha obcích Slovácka. Prvním jídlem, které bychom mohli nazvat obřadním, jsou masopustní boží milosti, suky a koblihy, které se připravují jen k této výroční slavnosti. Koblihy sice ztratily tuto obřadnost, neboť jsou k dostání v obchodech přes celý rok, ale kuchařky je i dnes o fašanku rády usmaží samy. Smaží se k pohoštění masopustních obřadníků a případných hostů. Zcela sporadicky se objevuje k této příležitosti pečení trdelníků na dřevěném válci. K fašankovým obřadním potravinám můžeme přiřadit i slaninu a vajíčka, které dostávají obřadníci při obchůzce. Ze získaných potravin si pak připraví masopustní hostinu. Na Zelený čtvrtek se obvykle vaří v rodinách špenát, původně městské jídlo, které se časem dostalo na venkov a dnes se požívá jako tradiční jídlo. O Velkém pátku drží katolíci půst a v sobotu se již připravuje slavnostnější jídlo. V současnosti je velikonočním pečivem suchá bábovka, ze stejného těsta pečený mazanec či jidáš s medem. Toto velikonoční pečivo má kruhovitý tvar, na povrchu je označeno symbolem kříže a je namaštěné, aby získalo lesk. Stejně jako koblihy i mazanec se dá v tomto období koupit běžně v obchodě. Hlavním symbolem Velikonoc je velikonoční beránek pečený z piškotového těsta s bílou polevou. V současnosti se obvykle nepožívá, ale dává se za okno nebo na důstojné místo v kuchyni. S obřadním obcházením o Velikonocích dodnes souvisí obdarování vařenými vajíčky, i když se dost upustilo od normativnosti v tomto obyčeji a dětem se dávají i cukrovinky a peníze. Po svátcích jara pak nastává léto, žně a s nimi i oslava úrody – hody. K hodovým jídlům v současnosti patří pečená husa nebo kachna se zelím a knedlíkem, mnoho dalších chodů a také koláče a cukroví, aby bylo všeho dost pro pozvané hosty. K tradičnímu mikulášskému pečivu patří figurky mikuláše a čerta z perníkového těsta, dnes již podomácky nepečené, ale kupované. Stále je dostávají děti v rámci mikulášské nadílky v předvečer svátku sv. Mikuláše. Od Mikuláše je již jenom krok k svátkům Vánoc. Tradičním vánočním pokrmem se stala v mnoha městských a vesnických rodinách složitě splétaná vánočka, pečená z kvalitního kynutého těsta. Hodně se v rodinách na Slovácku před štědrovečerní večeří jako první vánoční jídlo podávají k této příležitosti speciálně pečené vánoční oplatky. Běžně se prodávají, ale jsou rodiny na Uherskobrodsku a Kopanicích, které umí oplatky upéct. Všichni zúčastnění štědrovečerní večeře si vzájemně ulamují každý od každého. V některých rodinách na Slovácku se ani v současnosti neupustilo od přípravy pečiva z pšeničné mouky. Malé buchtičky či trhance, spařené horkým mlékem, posypané mákem a cukrem, pojídají se po štědrovečerní večeři. Tento typ štědrovečerního jídla patří k nejstaršímu obřadnímu jídlu, které podle pověrečných představ mělo zabezpečit prosperitu konzumentů v následujícím roce. Jsou známé také pod názvem vrány, havrani, klasy (Uherskobrodsko) nebo pupáky (Veselsko, Kopanice), pukance (Podluží), bobalky (Uherskohradišťsko). Za typické vánoční tradiční jídlo můžeme v současnosti pokládat rybí nebo houbovou polévku, bramborový salát a smaženého kapra. Častým novoročním jídlem je čočková polévka, kterou je zvykem v mnoha rodinách k tomuto dni připravovat, aby bylo v příštím roce dostatek peněz. Nikdy se v jídelníčku rodin ve městě i na venkově na Nový rok nekonzumuje drůbež, neboť se stále traduje pověra, že by uletělo štěstí. K obřadnímu pečivu patří také známé slovácké koláčky či vdolečky – malé koláčky z kynutého těsta, plněné tvarohem, na povrchu s povidly a drobenkou, bez kterých se neobejde žádná rodinná ani výroční slavnost. Mnohdy jsou více žádané než sváteční cukroví připravované jen k větším slavnostem během roku. K obřadnímu pečivu musíme přiřadit i dorty, které jsou úzce spjaty s životními jubilei narozenin, jmenin, bývají darem nevěsty pro novou tchýni nebo je dostávají novokněží primicianti a bývají i atributem stárek o hodech v řadě obcí na Uherskohradišťsku. Mohou mít podobu srdce, knihy či podkovy. V neposlední řadě pak můžeme k obřadním potravinám v současnosti přiřadit i obilí. Zrním se dodnes na Slovácku posýpají novomanželé vycházející od svatebního obřadu. Tento zvyk se udržel většinou u městského typu svatby. Místo méně dostupných obilovin se dnes používá rýže. K obřadním dodnes patří i chléb a sůl, kterými se vítají vzácní, hlavně oficiální hosté. K dobrému jídlu neodmyslitelně patří i dobré pití. Je hodně nápojů, které jsou zastoupené i ve stravě obřadního charakteru. Pijí se dodnes při různých rodinných a výročních oslavách a svátcích, připíjí se jimi při uzavírání dohod a domluv. Tradičním a velmi oblíbeným pitím je víno, které se světí na svátek sv. Jana Evangelisty, a z tvrdého alkoholu pak pro Slovácko typická pálenka ze švestek (trnek) – slivovica. V dnešní době odpovídá tradiční obřadní jídelníček a jeho složení životu ve městě i na venkově. A i když již nyní znamená jiné suroviny, způsoby jejich úpravy i moderní prostředky k pečení a vaření, je stále v souladu se způsobem života lidí na Slovácku.

PhDr. Ludmila Tarcalová

/citováno z knihy Kuchařka tradičních pokrmů na Slovácku/