Tříkrálová obchůzka tří malých chlapců oblečených v bílých delších košilích s vysokými čepicemi na hlavách má stále kolední charakter. V každém domě zazpívají tříkrálovou koledu, napíší na dveře K + M + B a letopočet, za což jsou uhoštěni a obdarováni.

 

Masopust, fašank, končiny, ostatky, to jsou názvy pro obchůzky maškar konané ve většině obcí Uherskohradišťska a Uherskobrodska na přelomu měsíce února a března (6 týdnů před Velikonocemi). Muzikanti, krojovaná chasa a masky jsou hlavními protagonisty obřadní obchůzky. K nejzajímavějším patří obchůzky v obcích podhůří Bílých Karpat Bystřici pod Lopeníkem a Komni a v mnoha dalších. V obci Strání se každoročně při této příležitosti koná Festival Fašanku.

 

Obřadní obchůzka o Smrtné neděli s tradičním vynášením a topením Mařeny či Moreny (slaměná figurína oblečená v ženském kroji) se dodnes traduje v obci Veletiny, Hradčovice, Drslavice a dalších. Na ni navazuje chození s létečky - ozdobenými májkami na Květnou neděli.

 

Velikonoční svátky začínají tzv. pašijovým týdnem. Od Zeleného čtvrtku do Bílé soboty, kdy zvony „odletí do Říma“ obcházejí chlapci ráno, v poledne a večer dědinu s klepači a hrkači a koledují. Na Velký pátek odpoledne v Tupesích, na Velehradě a v Modré honí chlapci Jidáše. Skupina chlapců, s jedním přestrojeným v kožichu se začerněnou tváří, chodí po domech v obci a koledují. Velikonoční pondělí se nese v duchu pohanského zvyku jarního omlazování šleháním zeleným proutím, proto se tomuto zvyku říká na Slovácku „šlahačka“. Chlapci šlehají děvčata spletenými vrbovými pruty, za což jsou pohoštěni a dostávají stuhu, případně i malované vajíčko; kraslici. Názvy pro pomlázku se na Slovácku liší obec od obce, takže se můžeme setkat s „žilami“, „tatary“, „korbáči“ či „kančúchy“. Již tradičně je vidět chlapce, členy folklorních souborů, kteří jsou oblečení v kroji, obcházet nebo objíždět na voze obce, kde bydlí děvčata ze souborů Kunovjan, Olšava, Dolina aj.

 

Stavění máje, v poslední dubnový den, je slavností svobodné mládeže, nebo některého spolku v obci, nejčastěji hasičů. K nejobřadnějším patří stavění máje v Kněžpoli, Topolné apod. Podobná slavnost probíhá v obcích i na konci měsíce května, kdy se máj kácí.

 

Slavnost jízdy králů se konávala na Svatodušní pondělí. Ustálený termín této slavnosti je v současné době jen ve Vlčnově (poslední neděli v měsíci květnu). I v Kunovicích (jednou za 2 roky) a Hluku (jednou za 3 roky), kde jsou pohyblivé termíny této slavnosti, má jízda několik jezdců na ozdobených koních včele s králem a dvěma pobočníky.

 

Církevní slavnost Božího Těla se koná deset dnů po Svatodušních svátcích. V některých obcích je pojatá v tradičním duchu; se slavnostním průvodem, v kterém kněz pod baldachýnem nese monstranci s korouhvemi a praporci, doprovázený krojovanými dětmi a mládeží.

 

Poutě na Barborku (na svátek Nejsvětější Trojice - týden po svátku sv. Ducha), na Velehrad (5. července;  na svátek sv. Cyrila a Metoděje) či na Antonínka (děkovná pouť - poslední srpnová neděle) jsou mnohdy zážitkem pro milovníky poutní atmosféry, se stánky, kolotoči, ale i s účastníky oblečenými v kroji.

 

Dožínkové slavnosti, konané na počest dobře sklizené úrody, pořádají některé obce v jednom z posledních srpnových víkendů (Míkovice, Kněžpole). Slavnostní průvod místní mládeže, ale i dospělých s ozdobenými srpy, kosami a dožínkovými věnci je ukončen vystoupením, vztahujícím se k polním pracím, především sklizni.

Slavnost „zarážaní hory“, tj. uzamykání vinohradů v období dozrávání hroznů či vinobraní je součástí obyčejového roku ve vinařských obcích (Polešovice, Modrá, Kudlovice).

 

Podzim je na Uherskohradišťsku obdobím konání hodů s právem, které se pojí k oslavám patrona kostela - v den svátku sv. Václava - 28. září (Kunovice, Ostrožská Nová Ves), Michala - 29. září (Staré Město), Martina ; 11. listopadu (Buchlovice, Březolupy), Kateřiny ; 24. listopadu (Kudlovice) nebo třetí neděli v říjnu se slaví tzv. hody císařské (Osvětimany, Boršice, Nedakonice apod.). Podobný ráz mají i ty, které se pořádají v den vysvěcení kostela (Vésky; 1. neděli v září, Kostelany 2. neděli v září, Polešovice ; 2. neděli v říjnu). Slavnost hodů se koná vždy v nejbližší sobotu svátku; v neděli slavnost hodů pokračuje obvykle hodovou obchůzkou. Slavnost vrcholí vozením berana, které je součástí sobotní (Sady), nedělní (Topolná, Kunovice) nebo pondělí obřadní obchůzky (Míkovice). Organizace hodů je svěřena „stárkům“, tj. chlapcům, kteří byli zvoleni za hlavní představitele hodů.

 

Předvánoční období je spojeno s mikulášskými obchůzkami, které se tradují ve všech obcích na Uherskohradišťsku. Mikuláš, oblečený jako biskup, je provázen andělem a čerty.  V předvečer svátku se na hlavním hradišťském náměstí Mikulášská družina spouští po zlatém řetězu. V některých obcích v předvečer svátku sv. Lucie obcházejí bíle zahalené postavy Lucek, jejíž magická a ochranná moc se změnila na strašení dětí.