Slovní popis polohy obce

Obec Valašská Polanka je rozložena v údolí říčky Senice, asi 10 km jižně od Vsetína.

Stručná historie obce

Valašská Polanka je starobylá obec s historií spadající do poloviny 14. století. První písemná zmínka byla objevena v listině papežské kurie z roku 1361, podle níž patřila klášteru ve Vizovicích. Obec ležela na rušné cestě, vedoucí ze Vsetína do Brumova a dále do Uher. Po zániku vizovického kláštera se Polanka a okolní obce staly majetkem světské vrchnosti na vizovickém panství, jehož vlastníci se v 16. století často střídali. Roku 1575 koupil Zdeněk Kavka z Říčan brumovské panství a připojil k němu mimo jiné i Polanku. Součástí brumovského panství zůstala obec až do roku 1673, pak patřila do panství vsetínského až do rozpadu vrchnostenské soustavy a přeměny původních panství na velkostatky a statky. Pustošení při turecko-tatarském vpádu roku 1663 se nevyhnula ani Polanka - zahynulo při něm asi 100 lidí a bylo vypáleno 22 domů. Od svého vzniku měla obec zemědělský charakter, významné bylo formanství, podomácku se vyráběly šindele, křiváky (nože), plátno, dřevěné uhlí. Těžký životní úděl a bída přinutila mnoho lidí z Valašska hledat živobytí až v Americe. V roce 1881 odjelo za moře také 18 občanů z Polanky. Nové pracovní příležitosti vznikly při stavbě železniční trati Vsetín - Bylnice, která byla uvedena do provozu 21.10.1928. Od té doby má Polanka nádraží a železniční spojení do českého vnitrozemí i na Slovensko. V březnu 1929 byla úředně schválena změna názvu obce Polanka na Valašská Polanka.

Nejvýznamnější památky

Kostel sv. Jana Křtitele byl postaven v roce 1778-1779, a spolu s ním byla postavena i fara a triviální škola. Stavební materiál věnoval majitel vsetínského panství hrabě Jan Illésházy. Stavba kostela se neobešla bez komplikací, když došlo ke zřícení části jeho klenby. Z roku 1779 pochází i kamenný kříž s podstavcem a znakem Illésházyů, další kulturní památka. Z obce byla do rožnovského Valašského muzea v přírodě přemístěna valašská usedlost. Expozice ve světnici chalupy ukazuje situaci charakteristickou pro většinu rodin na Valašsku, využívajících tkalcovství jako jeden ze zdrojů obživy. Doplňkovou prací chalupníka byla výroba šindelů.

Kultura a tradice

Valašská Polanka žije bohatým kulturním životem. Ze zajímavých akcí je to například pořádání tradičních starovalašských dožínek, které jsou v obci organizovány jednou za tři roky vždy předposlední prázdninovou neděli v srpnu. Jedná se o kulturní pásmo dochované z kroniky obce, které je staré více jak 100 let. Polančané se byli s tímto folklorním pásmem, spolu s pásmem „Valašská svaťba“ představit také v roce 1897 na Všeslovanských národopisných slavnostech v Praze. V obci se zachovalo masopustní vodění medvěda a mikulášský průvod masek a družiny Mikuláša, která dětem do domácností roznáší dárky.

Přírodní zajímavosti

Západní část katastru na levém břehu Senice je na úpatí Vizovických vrchů, pravý břeh je již součástí Javorníků a patří do Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Nejvyšším místem v katastru obce je vrch Padělky vysoký 711 m.

Možnosti trávení dovolené

Vhodné jsou podmínky pro nenáročnou pěší turistiku, projížďky na horských kolech, v zimě zimní túry na běžkách či návštěvy lyžařských vleků v sousedních obcích Lužná, Pozděchov a Seninka. Turistické značky vedou na hřebeny Vizovických vrchů nebo východním směrem na pohraniční hřeben Javorníků. Za nepříznivého počasí lze pronajmout tělocvičnu u základní školy nebo využít služeb zahradní restaurace vedle tenisového hřiště. Opravna kol slouží rovněž jako jejich půjčovna. Ubytování poskytuje řada chalup. K nejzajímavějším místům v okolí patří Čertovy skály, velmi navštěvované jsou také Pulčínské skály a Lačnovské rybníky.

Další témata (upřesněte)

Zajímavost: Dne 28. dubna 1780 projížděl Polankou císař Josef II., který za obcí kvůli rozvodněným potokům musel zabočit do Seninky a odtud přes Rokytnici přijel na noc do vsetínského zámku. Ve chvíli jeho příjezdu, asi v 9 hodin večer, vhodil do císařova kočáru místní tkadlec a knihař Jan Aron Bubela žádost 25 valašských obcí o náboženskou svobodu. Císař přijal žádost laskavě a slíbil podavatelům svou ochranu. Petice se stala jedním z impulzů k vydání tolerančního patentu (1781), kterým bylo poddaným povoleno vyznávání evangelické víry. Tato událost se ve Vsetíně každoročně připomíná kulturně - společenskou akcí Valašské záření.

Památným dnem se pro Polanku stal 26. červen 1924, kdy obcí projížděl na Slovensko prezident T. G. Masaryk. "... zástupy lidu zdravily presidenta, který volným tempem projížděl obcí, na bouřlivé pozdravy lidu na všechny strany se usmíval a přívětivě rukou kynul …“ píše se v obecní kronice.

Významným rodákem je valašský písmák a básník Josef Kašpar Vrchovský. Narodil se 14. 5. 1871 v chudé rodině a celý život prožil v rodné obci jako rolník na pasekách, kde se říkalo U Vrchovských. Jeho dílo je rozsáhlé a obsahově pestré, složené převážně z veršů. Básnicky ztvárňoval vlastní zážitky, zkušenosti, názory a úvahy. Cenné jsou jeho národopisné materiály, ve kterých zaznamenal lidové pověsti, vyprávění ze života, popisy valašské svatby. Josef Kašpar Vrchovský zemřel ve Vsetíně 1. 11. 1947, jeho literární pozůstalost je z větší části soustředěna v Muzeu regionu Valašsko ve Vsetíně. Vrchovský je autorem tzv. Valašské polanecké hymny, která se tak významně uchovala v paměti místních občanů, že se stala nejen obecní hymnou zpívanou při pořádání Starovalaškých dožínek, ale převzal ji za svou celý mikroregion Hornolidečska.