Nejvýznamnější památky

Historickou dominantu obce tvoří kostel sv. Štěpána (1787) s farou a hřbitovem. K zajímavostem patří moderní zvonice ve středu obce se zvonkohrou od Laeticie Ditrichové. Nedaleko Pulčína (v NPR Pulčín-Hradisko) je archeologická lokalita se sídlištěm lidu popelnicových polí s nálezy z doby bronzové, kultury lužické, laténské a slovanské. Ve středověku stával na Zámčisku nevelký skalní hrad Pulčín, v roce 1446 patřil hrad Cimburkům, ale už počátkem 16. století byl pobořen a dále se připomíná jako pustý.

Slovní popis polohy obce

Obec Francova Lhota leží v jižní části vsetínského okresu v údolí říčky Senice. Skládá se z místní části Francova Lhota a Pulčín.

Stručná historie obce

Vznik obce se vztahuje pravděpodobně do druhé poloviny 13. a první poloviny 14. století. V té době vznikaly poblíž zemské hranice mezi Moravou a Uhrami vesnice pro posílení obrany této strany hranice. Název Lhota napovídá o tom, že mnoho obcí bylo zakládáno na tzv. lhotním systému, což znamenalo, že osadníkům na nových místech byla poskytnuta lhůta (lhuota, lhota) na určitou dobu, kdy byli osvobozeni od různých dávek a povinností vůči vrchnosti. První písemné zmínky se datují až do 15. století, kdy Lhota tvořila spolu se Senicí, Pulčínem a později zaniklou vsí Zubrůvkou malé léno s určitým vztahem k hradu a panství Brumov. Svým položením při hranici obec velmi trpěla od poloviny 16. až do počátku 18. století – bylo to období velkých pohraničních sporů mezi moravskými a uherskými panstvími. V letech 1700-1708 byly vpády z Uher tak časté, že obyvatelé žili převážně v úkrytech v horách. Několikrát obec změnila svůj název podle svých držitelů. Jmenovala se Petrovská, Markova a nakonec Francova Lhota podle posledního držitele tohoto léna Trystrama France z Háje.

Kultura a tradice

Pravidelně se v obou částech obce konají poutě, fašankové průvody, tradici má chození za Mikuláše. V lednu a únoru se konají plesy a zábavy.

Přírodní zajímavosti

Obec leží v CHKO Beskydy. V horní části obce stojí památný chráněný strom Kobzova lípa, stará 300-400 let. Dutý strom je opředen řadou pověstí. Asi 1 km severně od obce Pulčín byla v roce 1989 vyhlášena národní přírodní rezervace Pulčín-Hradisko, kterou tvoří nápadné Pulčínské skály a vrchol Hradisko (773 m n. m.). Pulčínské skály jsou největší skalní město v pískovcích moravské části Karpat, které je tvořeno drobnými i rozsáhlými skalními stěnami, kamenným mořem, sutěmi a pseudokrasovými jevy. Vrcholová část Hradiska je tvořena pískovcovou plošinou o délce 150 m a šířce 80 m. Známými skalami na Hradisku je např. Zkamenělý kostel a Ludmilina skála, nebo větší skalní skupina zvaná Zámčisko. Od severu je obec ochráněna Šerklavským hřbetem táhnoucím se západním směrem přes Pulčínské skály (Hradisko 767 m n. m.) po Ostrou horu, kde u Lomenské soutěsky pod Lidečkem končí pásmo Javorníků. Od jihu je od Lyského průsmyku oddělena nízkým hřebenem začínajícím lesem Kříb, pokračuje k nejvyššímu bodu Čubovu kopci (720 m n. m.) a končí za státní hranicí vrcholem Strčihlava na Slovensku.

Možnosti trávení dovolené

V létě je obec zajímavá pro turistiku a cykloturistiku po značených trasách v okolní přírodě. Mezi oblíbené a turisty vyhledávané patří také Pulčínské skály. V obci je zbudováno fotbalové, volejbalové a víceúčelové hřiště včetně tenisových kurtů. V zimě je v provozu lyžařský vlek a terén je vhodný k provozování běžkařského sportu. Hucul klub umožňuje výcvik jízdy na huculských koních nebo hipoterapii a jízdy pro zdravotně postižené. Nad obcí na nejvyšším bodě Čubova kopce (720 m n. m.) stojí rozhledna.

Místní pověsti

O Kobzově lípě

V horní části Francovy Lhoty, které se odedávna říká Kočičina, je po pravé straně návrší s několika chalupami. Tomuto místu se říká „u Kobzů“ nebo „na Kobzi“. Pomístní název na Kobzi má svůj původ od osobního jména Kobza, majitelů gruntu. Pojmenování místa zůstalo dodnes a vyskytuje se ve formě přezdívky lidí žijících na konkrétních číslech domů. U těchto chalup od pradávna stojí mohutná stará lípa, které se říká Kobzova. Jde o lípu velkolistou, s mohutnou, rozložitou korunu a kmenem o průměru kolem 2,5 metru. Koruna stromu je přes své stáří zdravá, zelená a když rozkvete, vůně květu k ní přiláká tisíce včel. Kmen lípy je od země dutý a od východu otevřený. Do dutiny se vejde i několik dospělých lidí. O vzniku dutiny se udržuje pověst, která vypráví, že dutina vznikla od ohně, když za tatarských vpádů do obce r. 1665 byly usedlosti vypáleny a požár zasáhl i lípu. Jiná verze pověsti navíc říká, že oheň byl od Tatarů založen u lípy proto, že v koruně byli ukryti lidé z tohoto místa a nepřátelé je takto chtěli zničit. Ať už je na této pověsti něco pravdy nebo ne, stála-li lípa v roce 1663 už jako mohutný strom, musí být tedy stará více jak 400 let. Škoda, že sama nemůže o tom nic vypovědět.

Další témata (upřesněte)

Rodák: Nejslavnějším rodákem Francovy Lhoty je kardinál Štěpán Trochta, biskup litoměřický (1905-1974).