Nejstarší z dochovaných zpráv o Věžkách vypravuje, že roku 1349 bratři Vintíř (Gunter) a Bedřich (Friduš) a jejich sestra Alžběta z Linavy dali svým potomkům (vnukům a synovcům) všechno, co měli ve Věžkách, Bochoři, Běškovicích a Podolí, zejména  polovinu vsi Věžek s polovicí lesa a dvora. Roku 1373 prodal Cyril z Kokor Zbyňkovi z Kokor a jeho manželce Kateřině jeden a půl lánu ve Věžkách a Mukařovi z Kokor půl lánu. Také Bedřich (Friduš) z Drahotuš pojistil své ženě Anně roku 1381 věno 250 hřiven na Věžkách a Vlkoši. 
Později byly Věžky spojeny s Dobrčicemi. Získal je Vít z Dobrčic, jemuž je roku 1539 vložil do desek Jan Kuna z Kunštátu jménem sester Sybily a Magdalény.

Ves měla počátkem 17. století 17 domů. Za třicetileté války dva domy zpustly. V roce 1749 bylo poddaným připsáno 235 měřic polí, 12 měřic pastvin a 4 7/8 měřic zahrad.
Roku 1794 zde žilo ve 26 domech 189 obyvatel, roku 1834 v 36 domech 239 obyvatel. Roku 1900 bylo napočteno 44 domů  a 327 českých obyvatel, o jedenadvacet let později 45 domů a 290 českých obyvatel. V roce 1980 měly Věžky celkem 73 domů, 246 obyvatel a 256 ha výměry katastru.

Obec Věžky má svůj prapor a znak. Na historické pečeti se nachází obrázek pluhu, nad nímž září slunce. Při tvorbě znaku se vycházelo právě z této pečeti, z niž se použilo symbolu slunce, které je také ve znaku Markéty ze Sezemic, jedné z majitelek obce. Jako dalšího atributu bylo použito tří překřížených řemdichů z erbu Říkovských z Dobrčic, které obce v historii vlastnili nejdéle. Z jejich erbu se použla modrá barva štítu. 
Znak - v modrém štítě zlaté slunce s tváří, pod ním tři překřížené střibrné řemdichy
Prapor - list tvoří tři vodorvné pruhy, modrý, bílý a modrý v poměru 4:1:1. V horním pruhu žluté slunce s tváří.