Dominantou obce je místní zámek, čtyřkřídlá jednopatrová budova se čtyřbokou věží nad hlavním průčelím. Okolí zámku tvoří zámecký park. Na návrší nad obcí se nachází Švédské šance se zbytky valů a příkopů, památka na někdejší hradiště a tvrziště. Na horní návsi je rybník upravený na požární nádrž o ploše 182 m2. Z míst nad obcí - podél lesa - se jihozápadním až severozápadním směrem otevírá očím nádherný výhled do okolní krajiny. 

O vzniku obce Přestavlky existují písemné doklady již z roku 1264, kdy přerovský purkrabí věnoval polovinu Přestavlk vizovickému klášteru, kdežto druhou polovinu vlastnili vladykové rodu, jenž se psal „z Přestavlk“. Tito vladykové však již v roce 1347 převedli svůj přestavlcký statek na vladyku Jakuba z Dobrčic, což je sousední obec. V té době byla v Přestavlkách zřejmě zbudovaná tvrz, i když první bezpečnou zmínku o ní máme až z roku 1531, kdy ji vlastnil Vít Říkovský z Dobrčic /Říkovice jsou rovněž jednou ze sousedních obcí/. Tvrz v obci byla za třicetileté války zničena. Roku 1676 je již uváděna jako pustá a to je také poslední zpráva o ní. Roku 1683 koupil Přestavlky Ferdinand hradě Magnis a jeho potomek, hrabě Antonín, postavil na místě někdejší tvrze ve druhé polovině 18. století barokní zámek. Ani Magnisové v Přestalkách trvale nezůstali. V roce 1863 je nakonec koupil kardinál a olomoucký biskup Bedřich lankrabě z Fürstenberka, který v zámku zřídil klášter pro řád Voršilek, vypovězených z Pruska. Ty tu zřídily německou dívčí školu, z níž se roku 1908 stala česká měšťanka.

V současnosti jsou v obci činní hasiči, myslivci, zahrádkáři a včelaři. Každoročně pořádanými kulturními akcemi jsou plesy hasičů a myslivců, dětský maškarní ples, vodění medvěda, vzpomínka u pomníku padlých na osvobození, dětský den, červencová noc, posezení s důchodci, soutěž mladých hasičů, mikulášská nadílka, vítání občánků.