Mimořádná je knihovna, rokokový Sněmovní sál a světoznámá obrazárna s díly významných evropských malířů 15.-18. století. Nejcennější je Tizianův obraz Apollo a Marsyas.

Expozice / prohlídková trasa

ZÁMECKÁ OBRAZÁRNA - Tizian, Cranach, Veronese, Breugel, Dyck, Bassano, Liška, Carraci atd.

Expozice / prohlídková trasa

HISTORICKÉ SÁLY + ZÁMECKÁ OBRAZÁRNA

Expozice / prohlídková trasa

SALA TERRENA - 5 sálů v přízemí zámku sousedící s přlehlým parkem, východní grotta upravena jako podzemní rudný důl

Zámek se nachází na rohu Velkého náměstí a je dominantou Městské památkové rezervace Kroměříž. Původní keltské hradisko, chránící brod přes řeku Moravu na křižovatce Jantarové a Solné stezky se v 9.století stalo velkomoravským hradiskem, chránící brod i obchodní osadu v místě dnešního Riegrova náměstí s kostelem Blahoslavené Panny Marie. Po rozpadu Velkomoravské říše prodal v letech 1107-1125 vlastník- olomoucký kníže Ota II., zvaný Černý, Kroměříž moravskému biskupovi Janovi za 300 hřiven stříbra. Hrad tehdy ještě neexistoval a na začátku 12. století byl zaznamenán jen dvorec, krčmy a mýto, související s mostem nad místem tehdejšího brodu. Důležitost komunikačního a obchodního uzlu byla potvrzena založením kostela sv. Jana Křtitele při johanitském špitálu, pečujícím o pocestné. Ještě v roce 1256 je v listině Přemysla Otakara II. uváděna trhová ves.

Biskup Bruno ze Šaumburka (1245-1281), moravský kolonizátor, vysadil kolem roku 1260 trhovou ves na městský útvar, opevněný hradbami s třemi bránami. Spojil nově budované čtverhranné náměstí (Velké náměstí) s trhovou osadou (dnes Riegrovo náměstí) a na rohu nového náměstí a hradeb města postavil gotický hrad, ze kterého jsou substrukce dnešní hranolové zámecké věže. Věžový hranolový bergfrit je zastavěn do dnešního zámku. Gotický hrad byl sídlem manského systému olomouckých biskupů, místem sněmů a soudu tohoto systému, přispívajícího k ekonomickému rozvoji celé Moravy. Dochovaly se nejstarší zápisy této velké feudální organizace ze začátku 14. století. Biskupové také podávali městu městské výsady, které potvrzovali králové čeští (např. r. 1340 Karel IV.).

Renesanční doba se projevila úpravami hradu za biskupa Stanislava Thurzy za účasti italských sochařů a kameníků. Z prvotních prací v pozdně gotickém slohu, prováděných domácími architekty a řemeslníky, je výrazná hvězdicovitá klenba v prvním patře raně gotického bergfritu. Renesanční zámecká stavba, která zůstala jen jako součást pozdějších stavebních úprav, je především ve čtyřhranném pravoúhlém nádvoří, zvenčí s nárožními věžicemi a arkýřem na severní straně zámku, patřící kapli Matky Boží (1554). Vstupní brána od města v přízemí bergfritu má již v Thurzově znaku renesančně pojaté andílky, vegetabilní výzdobu a kladí s textem humanistickou kapitálou zapisující zásluhu Stanislava Thurzy na zbudování zámku.

V roce 1588 císař Rudolf II. obnovil olomouckým biskupům knížecí titul, který první využíval i proslulý kardinál František z Dietrichsteina. V roce 1643 bylo město i zámek zničeno švedskými vojsky generála Torstensona. Teprve představitel nové pobělohorské šlechty biskup Karel II. hrabě z Liechtensteina-Castelcorna (1664-1695) s představou vybudování reprezentačního knížecího sídla začal nutné opravy zámku a později radikální přestavbu zámku podle návrhů italských architektů Filiberta Luccheseho a Giovanniho Pietra Tencally. Architekti vycházející z italských vzorů Vignoliho školy vytvořili reprezentační protobarokní fasády mohutně působící celkovou hmotností dvoupatrové budovy a především vybavili interiér architektonicky i umělecky množstvím soch, schodišti i místnostmi prvního patra (piano nobile). Reprezentují postavení knížete i biskupa. Sály jsou vybavené štukovými stropy, panelovou výzdobou stěn obrazy. Mohutností působí Velká jídelna, sala terrena, sály knihoven, Manský sál a kaple sv. Šebestiána. Biskup je také zakladatelem sbírek knih, rukopisů, grafiky, hudebního archivu a obrazové sbírky, patřící mezi přední kolekce střední Evropy.

Zámek sloužil v minulosti i k významným událostem a návštěvám panovníků, státníků, umělců, jednání Ústavodárného sněmu rakouských národů v roce 1848-49, setkání císařů (1885), ale i v nové době k zasedání československého parlamentu a vlády (1991). Především je využíván ke koncertům hudebních festivalů v Kroměříži, natáčení filmů (Amadeus, Nesmrtelná milenka, Ucho, Žabí král, Evžen Oněgin, Napoleon atd.) a televizních pořadů a soutěží (Poklad Anežky České, Indiana Jones ad.). Zasedání a porady orgánů státní moci, ale i velkých ekonomických celků, svatby a jiné slavnostní události (předávání maturitních vysvědčení apod.) jsou vedle všech forem návštěvního využití zámku často také tématem pro rozhlas, televizi a odborný i denní tisk.

Zámek je Národní památkou České republiky a společně s historickými zahradami od 5. 12. 1998 zapsán na Listinu Světového kulturního dědictví UNESCO. Správcem je Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži.

Pro návštěvníky je zpřístupněna věž, sala terrena, historické sály I. a II. patra a obrazárna s díly mistrů světového malířství (Tizian, Veronese, Lucas Cranach st., Ant.van Dyck, Annibale Carracci, Jan I Brueghel aj.). Přímo u zámku je Podzámecká zahrada a západním směrem od zámku slavná Květná zahrada.