Dvoupodlažní komora se sklípkem a malou dřevěnou pavlačí v patře je situována před obytným stavením v takové poloze, aby ji vlastník usedlosti měl na očích. Důvodů bylo v minulosti patrně více, nejzávažnější však byla ochrana a bezpečnost obsahu sýpky. K výstupu do pater komory sloužila vnější schodiště s dřevěnými stupni. O stáří sýpek svědčí nejen použitý materiál, ale také konstrukce. Komora je starší než byl obytný dům, který byl v minulých letech demolován. Stavebním materiálem pro komoru byly klasické nepálené cihly a dřevo z listnatých stromů, na něž bývalo toto území bohaté. Tlusté zdi z vepřovic postavené na kamenných terasech, trámové stropy, těžké dveře z fošen spojených na svlak, valbová střecha, krytá původně slaměnými došky, změnila v našem století formu na sedlovou střechu s prkenným štítem a sláma byla nahrazena trvanlivějšími taškami. Omítka zdí byla obílena vápnem a jediným autentickým motivem lidové výzdoby byla okrová podrovnávka.

Až do nedávné doby sloužila komora majitelům jako skladiště pro nářadí a ve sklípku bylo uchováváno ovoce, zelenina, brambory a řepa. V roce 1995 sýpka opravena a tašková střecha nahrazena původní doškovou.