Stavba byla budovaná v 70. let 19. století v novogotickém stylu. Její projektantem byl arcibiskupstvím v Olomouci určen ing. Gustav Meretta, ten vytvořil jednolodní kostel s kněžištěm, sakristií a věží. Kněžiště a sakristie jsou umístěny za loď a postupně snižují výšku stavby. Půdorys je u lodi obdélníkový v závěru pětiboký a trojúhelníkový u kněžiště a potažmo u sakristie, střecha je sedlová v závěru zvalbená. Věž je předsunuta před vchod, je štíhlá čtyřpatrová u zvoniště přechází do pravidelného osmistěnu se zakončením v jehlancovité osmiboké střeše s jednoramenným křížem. Věž je podepřena opěrnými pilířky, tak jako celá stavba, v průčelí s portálem vysokým pravoúhlým oknem se záklenkem v lomeným oblokem, tympanonu v podobě fiály nad a kruhovým záklenkem okna. Kruhové okno má v okruží trojlist, před nějž je předsunut erb (asi kardinála Fürstenberga). Fiála má po stranách plaménky a uvnitř okruží ve tvaru trojlistu. Okruží okna je pětilist. Po stranách lodi jsou tři osy vysokých gotických oken s okružím, u prvního a třetího okna trojlist prostřední má čtyřlist, třetí okno nedosahuje výšky předchozích a je zhruba v jedné čtvrtině od shora ukončeno. Stejné tvary a střídání pokračuje i u kněžiště a sakristie, kde je v každé straně jedna osa okna.