Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednolodní stavba, která si zachovala mnoho z původního interiéru. Hlavní oltář podle předlohy z olomouckého dómu sv. Václava. Obraz s námětem Nanebevzetí Panny Marie je kopií původního obrazu z Velehradu od vynikajícího benátského malíře Paola Paganiho. Velmi cenné jsou dva obrazy velehradského malíře, jezuity Ignáce Raaba jsou umístěny na zadních bočních oltářích. Byl to jeden z nejvýznamnějších českých malířů 18. století. Za pozornost jistě stojí také barokní křtitelnice z cetechovického mramoru s velkým křížem a korpusem Ukřižovaného z první poloviny 18. století. Ve věži kostela jsou zavěšeny dva zvony - větší z nich je zasvěcen Nejsvětější Trojici a dochoval se z poloviny 17. století. Druhý zvon je menší, náleží Panně Marii a je o půl století mladší. Umělecky cenné jsou v tomto kostele především původní varhany, které jsou jedním z mála dochovaných exemplářů s dobovou akordovou kompozicí píšťal. Pocházejí od věhlasného stavitele varhan Františka Siebera z roku 1771. Pod kostelem na úpatí kostelního terasového úbočí si můžeme všimnout kamenných kvádrů. Tyto základy jsou pozůstatkem plánované stavby kostelního dvorce, který měl vzniknout jako protějšek barokního hřbitova, který svou jedinečností nemá ve střední Evropě obdoby. Svou unikátní architekturou a sochařskou výzdobou je místní barokní hřbitov perlou stavitelského a sochařského umění své doby. Je to výjimečné dílo na celé Moravě, ojedinělé dokonce i v rámci České republiky. V roce 2010 byl vyhlášen národní kulturní památkou.