Hned po vyhlášení tolerančního patentu v roce 1781 se ustavila v Kloboukách náboženská evangelická reformovaná obec. V roce 1786 získal sbor od císařské vrchnosti budovu bývalé bednárny, kterou si upravil na modlitebnu, školu a faru. Podle tolerančních patentů nesměly mít nekatolické modlitebny věž, zvony a vchod z hlavní ulice. Budova sloužila sboru téměř 100 let a vešlo se do ní až 1000 posluchačů. V roce 1860 získal sbor od okresního úřadu povolení ke stavbě věže. Byly na ní čtyři zvony, které ulil Vojtěch Hiller z Brna. Věž byla dokončena v roce 1861 a přes 20 let stála osamoceně. Základní kámen ke stavbě evangelického kostela v Kloboukách byl položen 20. 8. 1882 za faráře dr. F. Císaře. Stavět se začalo v únoru a již 4. 11. 1883 byl chrám slavnostně otevřen. Jeho stavitelem byl Antonín Strnad. Na svoji dobu vyniká moderním technickým řešením. Klenba je zavěšena na železné konstrukci krovu a patrové galerie jsou neseny útlými železnými sloupy. Kazatelna je umístěna ve středu dřevěné přepážky, oddělující apsidu od chrámové lodi, nad níž jsou varhany. Skleněná přepážka ozdobená obrazy biblických námětů z litého barevného plexiskla (podle patentu profesora Kříže z Prahy) umožňuje ekonomičtější využití prostoru. Chrám pojme 600 sedících posluchačů.